Metoda chytání na českou nymfu je speciální muškařskou metodou, která vznikla v oblasti střední a východní Evropy. Původní polská nymfa byla převzata šikovnými českými rybáři během osmdesátých let minulého století. Především díky nejlepším českým závodním muškařům, kteří s touto metodou hodně experimentovali, byl lov na českou nymfu doveden téměř k dokonalosti.

Základní princip nymfování s českými nymfami je v lovu na krátko, prakticky pod špičkou muškařského prutu, který držíme v natažené ruce. Muškařská šňůra visí pod špičkou prutu tak, že se její konec ani nedotýká vodní hladiny. 

Při lovu na českou nymfu používáme dvě a nebo tři mušky s různým zatížením. Dnes již klasickou nástrahou pro metodu české nymfy jsou takzvaní Bobši. Často se ale používají i jiné typy mušek, jako například jigové mušky, mušky s korálky a jiné.

České nymfy (Bobši) jsou zatížené mušky vázané na blešivcových háčcích, napodobující sladkovodní blešivce a nebo larvy chrostíků. Používají se jak přírodní tak fantastické vzory, nejčastěji ve velikostech 8-16. Co se konstrukce týče, je česká nymfa poměrně jednoduchá muška. Jejím charakteristickým znakem jsou zádíčka z latexové fólie a nebo z materiálu s podobnými vlastnostmi. Pro kroužkování používáme vlasec a nebo různě barevné drátky. Skutečná česká nymfa je vždy navázána jako hubená, aby rychle klesala směrem ke dnu.